Zákon o ochraně oznamovatelů, č. 171/2023 Sb.

Zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, je prvním samostatným zákonem o ochraně oznamovatelů v České republice. Nabyl účinnosti 1. srpna 2023. Zákon promítá směrnici EU 2019/1937 do českého práva. Stanoví, jak se podávají oznámení, kdo je musí přijímat a jak je osoba, která oznámení podá, chráněna před odvetou. Systém dozoruje Ministerstvo spravedlnosti. To rovněž provozuje vlastní celostátní oznamovací kanál. Níže rozebíráme, na koho zákon dopadá, co musíte zavést a jaké hrozí pokuty.

Co český zákon o ochraně oznamovatelů pokrývá a kdo se považuje za oznamovatele?

Zákon stanoví široký věcný rozsah. Oznámení může upozornit na trestný čin. Může upozornit na přestupek, za nějž lze uložit pokutu s horní hranicí sazby alespoň 100 000 Kč. Může upozornit na porušení samotného zákona. A může upozornit na porušení práva EU ve 14 vyjmenovaných oblastech. Ty sahají od financí a praní špinavých peněz po bezpečnost výrobků, dopravu a bezpečnost potravin. Zahrnují také životní prostředí, ochranu spotřebitele, ochranu osobních údajů a zadávání veřejných zakázek. V oblasti daní zákon dopadá pouze na daň z příjmů právnických osob. Nevztahuje se na daňová pravidla obecně.

„Oznámení obsahuje informace o možném protiprávním jednání, které má znaky přestupku, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč.”
§ 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 171/2023 Sb.

Oznamovatel je každý, kdo se o takovém jednání dozví v souvislosti s prací nebo obdobnou činností. Zákon tuto formulaci vykládá široce. Vztahuje se na běžné zaměstnance a úředníky, na osoby samostatně výdělečně činné, na členy orgánů společností i na společníky. V rozsahu působnosti jsou dobrovolníci, stážisté a osoby na odborné praxi, a stejně tak dodavatelé a smluvní partneři. Ochrana dopadá i na toho, kdo se o práci pouze ucházel. Ochrana tak může začít ještě před prvním dnem v zaměstnání.

Některé záležitosti stojí mimo zákon. Nedotýká se utajovaných informací, zásadních bezpečnostních zájmů státu ani činnosti zpravodajských služeb. Mimo zůstává také zákonem chráněná mlčenlivost advokátů, notářů, státních zástupců, soudců a soudních exekutorů. Totéž platí pro povinnou mlčenlivost při výkonu zdravotnických povolání a pro zpovědní tajemství.

Kdo musí zavést vnitřní oznamovací systém?

Povinnost dopadá na povinný subjekt. V soukromém sektoru to znamená každého zaměstnavatele s průměrem 50 a více zaměstnanců. Počet se zjišťuje k 1. lednu každého roku. Vázáni jsou i veřejní zadavatelé. Malé obce do 10 000 obyvatel jsou však vyňaty. Některé subjekty finančního sektoru musí povinnost splnit bez ohledu na svou velikost. Do této skupiny patří banky, pojišťovny, obchodníci s cennými papíry, penzijní instituce a poskytovatelé služeb v oblasti kryptoaktiv. Tyto subjekty nakládají s penězi nebo citlivými trhy, a proto povinnost platí bez ohledu na to, kolik osob zaměstnávají.

„Povinným subjektem je zaměstnavatel, který k 1. lednu příslušného kalendářního roku zaměstnává nejméně 50 zaměstnanců.”
§ 8 odst. 1 písm. b) zákona č. 171/2023 Sb.

Povinnost přišla ve dvou vlnách. Veřejné subjekty a větší zaměstnavatelé museli být připraveni do 1. srpna 2023. Firmy s 50 až 249 zaměstnanci dostaly více času. Jejich termín byl 15. prosince 2023. Zákon rovněž umožňuje menším subjektům spojit síly. Povinný subjekt s nejvýše 249 zaměstnanci může sdílet jeden systém. Může se také napojit na systém, který již provozuje jiný subjekt. Obce, které jsou povinnými subjekty, jej mohou sdílet mezi sebou.

Jak vnitřní oznamovací systém zavést?

Nejprve určete příslušnou osobu, která bude oznámení přijímat a posuzovat. Zákon je přísný v tom, kdo může tuto roli zastávat. Příslušná osoba musí být zletilá. Musí být plně svéprávná. A musí být bezúhonná, což se prokazuje aktuálním výpisem z evidence Rejstříku trestů. Pouze ona smí číst přijatá oznámení. Musí zachovávat jejich důvěrnost, a to i poté, co roli opustí. A nesmí být za řádný výkon této funkce postihována.

Poté zveřejněte, jak podat oznámení. Povinný subjekt musí uvést způsoby, jak kanál kontaktovat. Musí uvést příslušnou osobu a její kontaktní údaje. Zaměstnanci musí mít možnost podat oznámení písemně i ústně. Mohou také požádat o osobní podání. Je-li oznámení ústní, zákon připouští jeho zaznamenání pouze se souhlasem oznamovatele. Oznamovatel pak může písemný záznam zkontrolovat a připojit k němu vlastní vyjádření.

Poté začíná běžet lhůta. Příslušná osoba musí potvrdit přijetí oznámení do 7 dnů. Musí oznamovatele vyrozumět o výsledku do 30 dnů. Ve složitých případech lze tuto lhůtu prodloužit o dalších 30 dnů, nejvýše dvakrát. Každé oznámení a jeho podklady se musí uchovávat po dobu 5 let. Vedou se v elektronické evidenci, do níž má přístup pouze příslušná osoba.

Povinnost nekončí zaevidováním oznámení. Shledá-li příslušná osoba oznámení důvodným, navrhne zaměstnavateli nápravné opatření. To má napravit protiprávní stav, nebo zabránit jeho opakování. Zaměstnavatel pak musí jednat. Odmítne-li navržené opatření, musí místo něj přijmout jiné vhodné opatření. Oznamovatel je tak jako tak vyrozuměn o tom, co bylo učiněno. Ukáže-li se oznámení jako nedůvodné, příslušná osoba to písemně sdělí. Zároveň oznamovatele upozorní na možnost obrátit se na orgán veřejné moci.

WeMoral vede pětiletou evidenci, kterou český zákon vyžaduje, přičemž každý případ je uzamčen výhradně příslušné osobě, kterou určíte. Zákon klade na to, kdo může tuto roli zastávat, skutečné nároky, a spis zůstává pouze v její dispozici. Je v souladu se zákonem č. 171/2023 Sb. Provozujte jej s vlastní příslušnou osobou, nebo přizvěte WeMoral jako externího poskytovatele, kterého zákon připouští. Zaměstnanci důvěřují softwaru pro whistleblowing s řízeným přístupem a využívají vnitřní cestu, místo aby šli rovnou na Ministerstvo spravedlnosti. Vnitřní kanál zprovozníte i bez vývojáře.

Lze oznámení podat anonymně, nebo se obrátit na Ministerstvo spravedlnosti?

Anonymita není zaručena. Oznámení by mělo obsahovat jméno, příjmení a datum narození oznamovatele. Může obsahovat i další údaje, které jej identifikují. Zákon presumuje, že tyto údaje jsou pravdivé. Zaměstnavatel se také může rozhodnout, že nebude přijímat oznámení od osob, které pro něj nevykonávají práci. Zda lze oznámení podat anonymně, tak závisí na dané organizaci.

Anonymita však ochranu neruší. Anonymní oznamovatel může být později ztotožněn. Od tohoto okamžiku jej ochrana podle zákona kryje. Existuje i druhá cesta, která se na zaměstnavatele vůbec nespoléhá. Kdokoli může podat oznámení přímo Ministerstvu spravedlnosti. Může tak učinit místo vnitřního kanálu, nebo po něm. Určení úředníci ministerstva oznámení přijímají a posuzují. Řídí se stejnými lhůtami 7 a 30 dnů. A podezření z trestných činů předávají příslušnému orgánu. Ministerstvo dělá víc než jen přijímá oznámení. Poskytuje také bezplatné poradenství a metodickou pomoc v oblasti ochrany oznamovatelů. A zveřejňuje výroční zprávu o své činnosti. Uveřejnění, například prostřednictvím tisku, je chráněno jen v úzce vymezených případech.

„Ochrana podle tohoto zákona náleží oznamovateli, který podal oznámení prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému, podal je ministerstvu, nebo je uveřejnil za podmínek, které zákon stanoví.”
§ 7 odst. 1 zákona č. 171/2023 Sb.

Jak jsou oznamovatelé chráněni před odvetou?

Odvetná opatření jsou zcela zakázána. Zákon jich vyjmenovává 13 druhů. Sahají od rozvázání pracovního poměru a předčasného ukončení pracovního poměru na dobu určitou po převedení na nižší pozici, snížení mzdy a nucené přeložení. Na seznamu je i horší pracovní posudek, znemožnění odborného rozvoje a poškození dobré pověsti. Počítají se také pohrůžky a pokusy.

„Odvetným opatřením je jednání nebo jeho opomenutí v souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností oznamovatele, které bylo vyvoláno učiněním oznámení a které oznamovateli může způsobit újmu.”
§ 4 odst. 1 zákona č. 171/2023 Sb.

Ochrana sahá výrazně za samotného oznamovatele. Kryje také kolegy, příbuzné a jiné blízké osoby. Vztahuje se na osoby, které oznamovatel ovládá, na společnosti, v nichž má podíl, a na svěřenské fondy, které založil. Zaměstnavatel musí zajistit, aby žádnou z těchto osob nepostihla odveta.

Každý, koho postihne odvetné opatření, má právo na přiměřené zadostiučinění. To znamená náhradu nemajetkové újmy. Zaměstnanec se této ochrany nemůže vzdát. K jakémukoli takovému vzdání se práva se nepřihlíží. Totožnost je chráněna po celou dobu. Sdělit ji lze pouze s písemným souhlasem oznamovatele, nebo orgánu veřejné moci. I tehdy musí být oznamovatel předem vyrozuměn.

Jaké jsou sankce?

Pokuty se ukládají v korunách. Mohou dopadnout na organizaci, na jednotlivce, kteří se dopustí odvety nebo prozradí, kdo oznámení podal, a dokonce na osobu, která podá vědomě nepravdivé oznámení. Většinu případů řeší Ministerstvo spravedlnosti. Porušení ze strany zaměstnavatele ve své působnosti řeší inspektorát práce.

Termín 15. prosince 2023 už uplynul. Každý český zaměstnavatel s 50 a více zaměstnanci by tedy měl mít funkční kanál pod určenou příslušnou osobou. Český přístup odlišují dvě věci. Zaprvé, vědomě nepravdivé oznámení je samo o sobě přestupkem s pokutou až 50 000 Kč. Zákon žádá po oznamovatelích, aby jednali v dobré víře, stejně důrazně, jako žádá po zaměstnavatelích, aby naslouchali. Zadruhé, Ministerstvo spravedlnosti drží otevřený vlastní kanál. To dává zaměstnanci, který vnitřní cestě nedůvěřuje, skutečnou státní pojistku. Chcete-li vidět, jak česká pravidla zapadají do zbytku bloku, náš přehled zákonů o ochraně oznamovatelů podle zemí je klade vedle sebe. Pokud váš kanál ještě není v provozu, začněte příslušnou osobou. Poté zveřejněte, jak ji zaměstnanci mohou kontaktovat.